Dárbbašat go hupmat soapmásiin? (Nordsamisk)
Čižžeborasdávdasearvvi mielvásiheddjiin leat alddiineaset vásáhusat čižžeborasdávddain. Dákkár vásáhusat sáhttet boahtit ávkin dutnje geasa čižžeborasdávda čuohcá. Soaittát ieš buohccán, leat oapmahaš dahje soitet genaváttut dagahit ahte dus lea stuorát risiko dahje várra oažžut čižžeborasdávdda.
Mielvásiheaddjis lea dilli guldalit ja váldá du duođalaččat. Mielvásiheaddjis leat iežas vásáhusaidis vuođul vuođđu ipmirdit du dili.
Leat mielvásiheaddji min searvvis lea eaktodáhtolaš doaibma. Ulbmil lea veahkehit earáid bálkká haga. Buot mielavásiheaddjit Čižžeborasdávdasearvvis vuolláičállet jávohisvuođalohpádusa ja čuvvot Čižžeborasdávdasearvvi mearrádusaid ja njuolggadusaid.
Čižžeborasdávdasearvvi mielvásiheaddjit leat iešguđetge agis. Mis leat mielvásiheaddjit geain lea metastáhtalaš borasdávda (borasdávda mii lea leavvan eará orgánaide), ja maiddái dievddut geain lea čižžeborasdávda.
Min neahttasiidduin www.brystkreftforeningen.no gávnnat lasi dieđuid searvvi mielavásiheaddji-fálaldaga birra. Sáhtát maiddái váldit oktavuođa du lagamus báikkálaš servviin.
Min searvvi mielvásiheaddjidoaibma čatná oktii sin geat vásihit čižžeborasdávdda. Juogadit vásáhusaid ja doalahit doaivaga leat guovddáš bealit go olbmot deaivvadit.
Ságastallan buohcciviesus
Olu buohcciviesuin fállet ságastallama mielvásiheddjiin čuohpadusa oktavuođas. Doppe oaččut maiddái sierra máhpa Čižžeborasdávdasearvvis. Dán máhpas leat diehtojuohkinčállosat ja gaskaboddosaš dahje interimčižžeprotesa dahje goanstačižži. Buohcciviesuin leat muđui eará sajit gos sáhttá deaivvadit mielvásiheddjiiguin. Stuorát buohcciviesuin leat Vardesenter nammasaš guovddážat gos leat fálaldagat borasdávdabuhcciide. Eará buohcciviesuin ges leat eará deaivvadanbáikkit eará namaiguin. Muhto buot sajiin leat mielvásiheaddjit, juogo Čižžeborasdávdasearvvis dahje /ja eará buhcciidservviin. Sii fállet ságastallamiid jus háliidat. Jeara fal buohcciviesus makkár fálaldagat doppe gávdnojit.
Mielvásiheaddjidoaimmat doppe gos orut
Mielvásiheaddjidoaimmat iešguđetge sajiin riikkas leat dávjá báikkálaš servviid hálddus. Dát sáhttet leat ságastallanjoavkkut dahje eahpeformála deaivvadeamit gos sihke ođđa ja boares miellahtut deaivvadit. Soames sajiin lágidit kafeaid dahje sullasaš deaivvademiid ovttas eará buhcciidorganisašuvnnaiguin. Muhtumiin soaitá lášmmohallan leat ulbmil deaivvademiin, nugo yoga, vázzintuvra luonddus, vuojadeapmi ja nu viidáseappot. Mielvásiheddjiiguin deaivvadat maiddái miellahttočoahkkimiin gos soitet leat fáddálogaldallamat čižžeborasdávdda birra. Oktasaš vuođđu buot dáin sajiin lea ahte beasat humadit soapmásiin gii lea, dahje lea leamaš seammasullasaš dilis go don. Dutno oktasaš vásáhusat leatge danne guovddážis ja oppanassiige vuođđun dasa mii guoská mot sáhttá veahkehit ja doarjut nuppi. Jus don háliidat individuella ságastallama ráfis, dušše doai guovttá, de sáhtát mielvásiheddjiin váldit oktavuođa ja šiehttat lagabuidda. Čižžeborasdávdasearvvis lea sierra fierpmádat sidjiide geat leat vuollel 45 jagi boarrásat lassin sidjiide geain lea metastáhtalaš borasdávda. Oktavuođadieđuid gávnnat min diehtojuohkingihppagiin ja Čižžeborasdávdasearvvi neahttasiidduin. Ovttastallan earáiguin geain leat seammasullasaš vásáhusat addá searvevuođadovddu ja lea nu maid buorre veahkkin dutnje. Beroškeahttá makkár doaimmaide searvvat, de dákkár ovttastallan dávjá veahkeha vaikko iešalddis ii soaitte oba hubmojuvvotge čižžeborasdávdda birra.